Марк Туллий Цицерон:   РЕЧЬ О КОНСУЛЬСКИХ ПРОВИНЦИЯХ.


1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20  21  22  23  24  25  26  27  28  29  30  31  32  33  34  35   36   37  38  39  40  41  42  43  44  45  46  47 
 

[36] Nam illae sententiae virorum clarissimorum minime probandae sunt, quorum alter ulteriorem Galliam decernit cum Syria, alter citeriorem. Qui ulteriorem, omnia illa, de quibus disserui paulo ante perturbat; simul ostendit eam se tenere legem, quam esse legem neget, et quae pars provinciae sit, cui non possit intercedi, hanc se avellere, quae defensorem habeat, non tangere; simul et illud facit ut, quod illi a populo datum sit, id non violet, quod senatus dederit, id senator properet auferre. Alter belli Gallici rationem habet, fungitur officio boni senatoris, legem quam non putat, eam quoque servat; praefinit enim successori diem. Quo mihi nihil videtur magis a dignitate disciplinaque maiorum dissidere, quam ut, qui consul Kalendis ianuariis habere provinciam debet, is ut eam desponsam, non decretam habere videatur.

 
 

(36) XV Менее всего следует одобрить мнение тех мужей, один из которых предлагает назначить будущим консулам дальнюю Галлию и Сирию, а другой — ближнюю Галлию и Сирию. Кто говорит о дальней Галлии, тот расстраивает все те начинания, какие я только что рассмотрел; в то же время он ясно показывает, что придерживается того закона, которого он сам законом не считает, и что ту часть провинции, насчет которой интерцессия невозможна, он у Цезаря отнимает, а части ее, имеющей защитника не касается; в то же время он старается не посягать на то, что Цезарю дано народом, а то, что ему дал сенат, он сам, будучи сенатором, поспешно отнял